Kousky dní 2
Ahoj! Úspěšně hlásím pokračování v oživení tohoto blogu! Vzhledem k tomu, že jsem přispívala dost sporadicky a udála se mezitím spousta věcí, tento článek pojmu jako takové malé shrnutí, co se mi v životě děje.
Příspěvky
Jak mi nezbylo nic jiného než dojít GR221 #2
Hurá, je tu pokračování mého putování po hřebenovce Mallorky! Kdo nestihl část prvni, je TU - Jak jsem sebrala odvahu a vyrazila sama na GR221 ! A teď už jdeme na část druhou... Den 3. - Valldemossa - Deia - Sóller, 23,5 km Ráno balím a po snídani odcházím s úsměvem vstříc Deie, pořád je tak nějak pod mrakem, ale už bez deště. Do čeho jsem se to, sakra, pustila? Tuhle otázku si dnes kladu několikrát za den. Betonová cesta cesmínovým lesem v prudkých a nekonečných zatáčkách mi dává zabrat. Tisknu zuby, ujdu několik kroků, musím zastavit, zanadávat a znovu. Kupodivu tento stav netrvá reálně až tak dlouho, daří se mi tento úsek zdolat v rekordním čase, ovšem v myšlenkách trpím nekonečně dlouho. Na hřebenech už je to dobré, všude kvete horský rozmarýn, mám rozhled na všechny strany a opět si začínám broukat, tentokrát to byl remix Vzhůru k výškám a Knock, knock, knocking on heavens door. Tady potkávám skupinu puberťáků se španělskými učiteli, normálně tam lezou děti na výlety! Na mě je t