Čertovy skály v Brdech

20 km - 4, 5 h - červená

---

Ahoj!
Volnou sobotu jsem využila na výletění. Už v pátek, když jsem přišla z praxí domů, jsem měla pocit, že nemůžu dýchat a potřebuju vypadnout na vzduch. Byla z toho procházka na 10 km.

V sobotu ráno jsem se prostě oblékla a vyrazila na Smíchovské nádraží. Cestou jsem teprve vymýšlela plán (to dělám často). Nakonec jsem se vydala na trek přes Brdy, vycházela jsem ze zastávky Baně a mířila po červené turistické přes Jíloviště, Černolické/Čertovy skály až do Mníšku pod Brdy.

1. úsek: Baně - Jíloviště, 5 km

Přímo od autobusové zastávky vede ona červená turistická trasa do kopečka nad konečnou, člověk to nemůže minout. Už od začátku se za mnou vydali tři kluci sladěni v modrém s batůžkama - měli jsme společnou cestu. Ale protože já jsem nerada stopována, to mám pak pocit, že musím někam pospíchat, tak jsem je nechala, aby mě předběhli. Alespoň jsem měla klid na kochání a focení.

Po asi 2,5 km chůze podél obory je nutné vyškrábat menší kopec, odměnou vám pak je výhled na rameno Vltavy.

Jediná nevýhoda tohoto úseku byla silnice nedaleko. Nebo je to mnou, ale já jsem prostě zvyklá se ztratit v lese a nepotkat ani lidi ani auto, natož jít víceméně podél silnice. Na druhou stranu to byl moc hezký, smíšený les - smrky, duby, borovice.

2. úsek: Jíloviště - Černolice, necelých 5 km

Turistická trasa vede přímo skrz vesničku Jíloviště, kde se mi povedlo minout skupinku modrých hochů, kteří se domlouvali na plánu další cesty. Je tam postaveno hodně vilek pro zbohatlíky (jednou jsem v jednom z těch domů byla na párty, ale to je jiná story). Turista musí podchodem podběhnout dálnici, aby mohl pokračovat do polí, odkud je výhled taky velice pěkný a do dalšího lesa, kde je dokonce keška (tu jsem přeběhla nadšením). Dál cesta pokračuje lesem, cesty jsou ale příjemně zpevněné. Dokud neminete rozcestí, kde se kříží červená s modrou (a žádná fialová odtud nevede!). Tam se pohodlná, široká cesta změní v pěšinu přes kotáry nahoru, dolů. Střídáte údolí s výlezem na kopec a se seběhem zpět do jiného údolí. Nelituju ani jednoho. Občas potkátě nějakého pejskaře, občas dámy v letech s hůlkama. Paráda.

Zrovna když putuji jedním údolím okolo skal, hlásí se mi další keška, pro kterou musím ale vylézt nahoru na skálu. Samozřejmě si veberu tu nejkratší cestu, ta je ale zároveň nejpříkrejší, logicky. Tady už se sápu nahoru dooslova po čtyřech. Cestou si nadávám, jak se nesnáším, že jsem se na nějakou blbou krabku mohla vykašlat. Když ale vylezu až nahoru, sklapnu. Výhled do celého okolí je úžasný! Ačkoli se mě vítr neúspěšně pokouší sfouknout, najdu, pokochám se a stejnou cestou kloužu dolů. Do Černolic už je to jen kousek.

3. úsek: Černolice - Řitka, 3,5 km

Malebná vesnička, nad níž se hrdě tyčí Čertovy skály, mě uvítala dvěma ryzáky s lysinami, kteří na mě zvědavě čučeli z výběhu. Samotné skály jsou moc pěkné, dá se po nich i šplhat! Jsou to totiž úplně první horolezecké skály v Čechách. Zodpovím otázky na zapsání Earth kešky, dám si perníčky, co mám na svačinu a vyrazím dál.

Ale odbočila jsem někde špatně. V domění, že jdu po červené, jsem nakonec ťapkala po růžové cyklistické. Chtěla jsem ale dojít k jedné vyhlídce na Řitku, která je mimo turistickou trasu, tak mi na cestě vcelku nezáleželo. Vyhlídka s úplně novou lavičkou lákala k odpočinku, ale já se nedala. Nechtělo se mi vracet zpět na červenou, tak jsem se rozhodla, že se na ní napojím později a půjdu prozatím po vrstevnicích. Vyšlo mi to. Cestou jsem zahlédla dvě stáda jelínků, která jsem nechtěně vyplašila.

Pokud ale půjdete jako každý normální člověk po turistické, dorazíte za ty 3,5 km na rozcestí, kde můžete pokračovat po červené a nebo se vydat přímo do Řitky po žluté.

4. úsek: Řitka - Mníšek pod Brdy, 6 km

Poslední část cesty vede opět po zpevněné cestě. Krom ticha a lesa se vcelku nic zajímavého nestalo, občas mě předjeli cyklisté. Pak najednou po přejití silnice a několi metrech se přede mnou objevila poustevna Skalka. Přišla jsem k ní zezadu a shlížela dolů na Křížovou cestu, klášter a samotný Mníšek. Když jsem šla přímo okolo poustavny, ozval se zevnitř zpěv, asi zkoušel místní sbor. Nádherně podtrhl atmosféru, která panovala všude kolem. Byla posvátná .. (což říká ten největší ateista, co se týká křesťanství). prostě nadpozemský zážitek.

Dole pod poustevnou je udělané posezení s občerstvením a také najdete bývalý klášter, odkud je výhled na celé městečko.
Tady jsem se odpojila z červené trasy a vyrazila po zelené přímo do centra, odkud mi měl jet autobus zpět do Prahy. Cestou kolm zámku jsem ještě odskočila zalogovat poslední jednoduchou kešku na trase.

Na zastávce zjišťuji, že je přece sobota a autobus jede až na půl hodiny, tak jsem si dopřála ještě výbornou kávu v kavárně Bistro přímo naproti autobusové zastávce. Skvělá tečka.

Výlety na poslední chvíli jsou ty nejlepší.
Lu Wild

P.S. Možnosti túry:

Vynechání 1. úseku, lze jet busem do Jíloviště a vyrazit odsud (-5 km).

Skončit již v Řitce, vynechat 4. úsek.

Jít opačně Mníšek - Baně (eventuálně Řitka - Jíloviště).