Šátečkovaná poprvé
Mávám všem.
Dnes končím na praxi o hodinku dříve, to je fajn. Co budu s těmi 60 minutami navíc dělat? Přece nebudu po osmihodinové práci, co dělám zadamo, odpočívat. Tak něco upeču, stejně se potřebuju zbavit těch mražených švestek. Rozmýšlela jsem při pětiminutové aplikaci ultrazvuku na pacientova záda. Koláč se mi ale moc nechce teda, ten už umím. Ale takové plněné šátečky jsem v životě nedělala, ty musím zkusit! Jak řekla, tak udělala. Šla jsem nakoupit suroviny a pustila se do toho.
Nechala jsem změknout listové těsto a vytáhla i švestky, aby povolily. Vypadala na mě půlka mrazáčku, podotýkám. Oklepala jsem ze sebe sníh a uvařila si k tomu kávu. Postup jsem měla v hlavě. Nejdřív rozválet na pomoučeném vále těsto, nakrájet na čtverce, přidat švestky, skořici a cukr do každého čtverečku, potřít vejcem.. Brnkačka. Pak jsem začala přemýšlet. Mám já vůbec váleček?
Otevřela jsem jeden šuplík, druhý, třetí... Váleček nikde. Sakra. To mě přece nerozhodí! Maminka (no, spíš babička) mě učila praktičnosti. S tím si přece poradím. Zrak mi padnul na kovovou láhev na pití. To je ono! Vítězoslavně jsem se usmála, popadla láhev a vrhla se do válení. Uznávám, váleček je dobrá věc. Nevím, kdo ho vymyslel, ale byl geniální! Nicméně i s mým zoufalým zlepšovákem to celkem šlo a podařilo se mi vyválet jakž takž souměrný plát. Teď nakrájet na čtverce 10x10 cm. Hm.Jako bych věděla, jak vypadá deset centimetrů. Klíčové je nedat najevo strach. Prostě přiměřeně. Položit doprostřed švestky, zasypnout skořicí a cukrem.
Zarazila jsem se. Jak se to kurňa motá? Běželo mi hlavou. Chvíli jsem se na připavené čtverce upřeně dívala, snad by mi mohly napovědět, ne? Mávla jsem rukou, začala potírat vejcem okraje pomocí mašlovačky a... Jo, moment, já nemám mašlovačku. Nestačí třeba lžička? Stačí. Jsem se rozhodla. Pak jsem přiložila křížem roh k rohu, tiskla pevně, aby nevytekly. Výsledek byl... rozmanitý. Radši šup s nima do remosky! Já totiž nevlastním ani troubu.. Detaily, detaily.
Navrch samozřejmě zbytek vajíčka a už se pečou. Pro jistotu jsem je šla zkontrolovat až za 25 minut, abych se nezhrozila. (Já totiž ani nevím, na kolik ta remoska tak peče. Je z roku raz, dva, tři, displej nemá.) Kupodivu vypadaly pěkně zlatavě a voněly.
Navrch samozřejmě zbytek vajíčka a už se pečou. Pro jistotu jsem je šla zkontrolovat až za 25 minut, abych se nezhrozila. (Já totiž ani nevím, na kolik ta remoska tak peče. Je z roku raz, dva, tři, displej nemá.) Kupodivu vypadaly pěkně zlatavě a voněly.
Některé samozřejmě vytekly a jeden šáteček se mi povedlo mojí necitlivou manipulací zbavit dna. Tak jsem ho musela hned ochutnat, to je jasný. Hmm, je to dobrý! Vizuální stránka teda trochu pokulhává, ale učený z nebe nespadl. Příště už budou hezčí. Zítra jdou se mnou do práce. Kolegové budou závidět.
Lu Wild
P.S. Pro ty, co ví, kolik je 10 centimetrů.
ŠVESTKOVÉ ŠÁTEČKY
(12 kusů)
200g listového těsta
ovoce na náplň
(cca 1 a půl švestky na šáteček, dle velikosti)
1 vejce
skořice
cukr třtinový
Šátečky vypadají moc pěkně :) Já říkám pořád, že není důležité mít v kuchyni spousta náčiní a veškeré přístroje nebo mixéry. Je potřeba si umět poradit :)
OdpovědětVymazatVypadá to dobře :)
OdpovědětVymazatTo zní jako já, když se snažím cokoli udělat v kuchyni! :D Ale na rozdíl od tebe, moje snaha si poradit nakonec nedopadá tak dobře. Jsem v kuchyni prostě strašně levá. :D Každopádně jsem se pobaivla a šátečky vypadají skvěle! :)
OdpovědětVymazatVypadají moc dobře! :)
OdpovědětVymazatVypadají opravdu skvěle, vizuální stránka není důležitá ;) :). Na sladké moc nejsem, ale tyhle bych určitě ochutnala, recept zapisuji - díky :).
OdpovědětVymazatVizuální stránka není tak důležitá :-) :-)
OdpovědětVymazatZ listového těsta se dá kouzlit jak na slano, tak i na sladko a je to rychlé. Dělávám podobné šátečky :-)
OdpovědětVymazatVypadají dobře ;) Já teda švestky v koláči nebo jak náplň úplně nemusím, ale děkuju za inspiraci na recept, určitě zkusím pro návštěvy.
OdpovědětVymazatMoje maminka řákávala: Člověk může blbý býti, ale musí si umět poraditi." A já když se mi něco povede vymyslet jako náhradní řešení nějakého problémku, tak si tohle vítězoslavně říkám také. Šátečky se ti povedly, tu chuť mám na jyzyku a jak mi to krásně voní posypané vanilkou. Jsi šikulka.
OdpovědětVymazatPřes ty problémy vypadají hezky.
OdpovědětVymazatJe lepší kupovat těsto už rozválené...:)
Váleček mám, ale válet mě nebaví.
P.S. Skvělé jméno blogu, tleskám.
[1]: Souhlasím. Třeba těsta na bublaniny dělám nejraději ručně. Prababička tvrdila, že žádný mixér to nenašlehá tak, jak lidská ruka.[2]: Díky, chutnaly ještě líp :)[3]: Však ono se to poddá.. nebo ne, ale alespoň se tím uklidňuji :D[4]: Děkuju ![5]: Ráda uvidím tvé výtvory :)[6]: S tím jsem do toho také šla :D[7]: Přesně, jak říkáš. Miluji šneky, veškeré záviny, tvarohové kapsičky...[8]: Já švestky můžu.. jsou vzácné, všechny obvykle padnou na výrobu slivovice. Těžko se mi povede jich pár na koláč uzmout, tak si jich pak vážím :D[9]: To je krásný, pasuji větu tvé maminky na mé nové motto! :)[10]: No jo, ale já si i to rozválené těsto ještě rozválím. Miluji tenké těstíčko a bohatou náplň. Asi si to zbytečně komplikuji.
OdpovědětVymazatDěkuji :)
"Zítra jdou se mnou do práce." Tak co šátečky říkaly na výlet?? :-D
OdpovědětVymazatNo byla by z tebe dost dobrá pekařka/cukrářka. A vzhled, ten se časem vypiluje. Měla by jsi vidět ty patvary našich učnů u praktických závěrečných zkoušek...
OdpovědětVymazat