Až budu velká

Ahoj všichni! Třetí měsíc roku se pomaličku blíží k závěru, je tedy čas na klasický diářový přehled. Tento bude ještě naprosto normální, ačkoli z důvodu karantény trochu omezený v událostech, což ale neznamená, že se vůbec nic nedělo! Jen jsou to akce trošku jiného typu. Více v celém článku ;) Jak vidíte na úvodní fotce, tématem byly větvičky, lístky.. Prostě takový vodovkový freestyle. Zachtělo se mi po delší době odložit fixy a oddechnout si u nepromyšlených tahů štětcem. Něco vypadá lehce odflákle, něco se mi naopak docela povedlo. Kreslila jsem stylem: vypnuté přemýšlení nad rozvrhováním stránek i dní, vlastně intuitivně. Hrozně jsem si u toho odpočinula! Samozřejmě se z tohoho typu tvoření diáře pak pramení zvýšená chybovost (například u závěrečného kalendáře, všimněte si, že boxíky 24., 25., 26. jsou o řádku delší než měly být). Navíc když jsem skončila, zjistila jsem, že mi chybí u dnů v týdnu datum! Takový detail, že.. Ty jsem tedy dodělávala asi o hodinku později. - zkoušeli j...

Ahoj, jak se máte? Možná stupidní otázka, na druhou stranu nezaškodí. Po roce přidávám jeden knižní článek, to je tedy síla! Ale není to tím, že jsem nic za rok nepřečetla, přísahám! Vlastně jsem knížek zmákla opravdu hodně, jen nějak nejsem dobrá v psaní knižních,,recenzí" nebo o co se tady vlastně pokouším. Spíš bych tyhle pokusy označila jako online čtenářský deník. Ten mě vždycky docela bavil, takže zpátky na střední! :) ✔ Spisovatel: Anna Musilová ✔ Ilustrátor obálky: Lena Vítová ✔ Žánr: Thriller, Young Adult ✔ Obsah: Viktorie je osmnáctiletá studentka vyrůstající v Praze se sestrou a otcem, která má jednu extrovertní kamarádku a nulový společenský život, což jí ale naprosto vyhovuje. Miluje knihy a nejraději tráví čas právě čtením o samotě u okna. Ale je opravdu tak sama? Krom trýznivých vzpomínek na zemřelou maminku je v její mysli ještě někdo. Ona. Černooká. Viktorie neví, kde se Černooká vzala, ale vždy když se podívá do jejích krutých, tmavých očí, přejede jí po záde...

Hola, hej! To bylo ale dnes krásně, že? Alespoň u nás ano, že by začínalo jaro? :) Tímto článek se společně vrátíme ještě do února, protože tu mám klasický diářový přehled měsíce. Jak už název článku napovídá, tématem byly rybičky, ale ne obyčejné, nýbrž tzv. koi fish - japonští sumečkové. Pro sebe jsem je překřtila na zlaté rybky a zvolila základ šedé a oranžové barvy. Oranžovou mám ráda, vzbuzuje se mně energii, pozitivismus.. A toho není nikdy dost! Kdo by rád načerpal nové síly, zbytek v celém článku :) - tříhodinová procházka s našima po krásác rodného městečka - sraz v čajovně po dlouhé době (čajík, vodnice) s přespáním - klasické hodinové zpoždění ČD když jedu já - příjemný holčičí pokec nad dortíkem - s přítelem na oslavu narozenin - večeře se spolubydící a stěžovačka na švihlé pacienty - melouch v podbě rhb krční páteře u známého - lékařská knihovna - učící seance na státnice (2x) - lekce zumby s holkama - volný den s přítelem (konečně!), společný oběd, maraton Heroes III, kdy...