Oceán na konci uličky

 The Ocean at the End of the Lane

✔ Spisovatel: Neil Gaiman
✔ Ilustrátor: Elise Hurst
✔ Nakladatelství, rok: Argo, 2020
✔ Žánr: Fantasy, Horor


✔ Obsah: Kniha britského autora vypráví příběh muže, který se po čtyřiceti letech vrací do svého rodného kraje a domu, kde vyrůstal. Na místě se mu postupně vybavují vzpomínky, které nostalgicky následuje až k malému rybníčku za Hempstockovic farmou. Zde při pohledu na hladinu si přehrává další vzpomínky na jeho jedinou kamarádku z dětství Lettie, pro ni byl rybníček její oceán. Začíná nám vyprávět příběh jeho dětství, když mu bylo sedm a zažil s Lettie a její rodinou neuvěřitelné dobrodružství. Musí totiž čelit hrůzám starším než svět, které se vymykají realitě a přesto jsou nezpochybnitelné...

Prolíná se tu svět dospělých, svět plný domněle pevných základů, zákonů fyziky a racionality, se světem, který vidí dítě - fantaskní, barvitý, rozmanitý, nelogický a přesto se zdá mnohem uvěřitelnější. 



✔ Doporučení: Toto dílo se mi tak těžko popisuje... Je napsáno úžasně mile a záhadně, zprvu nevíte, jestli to bude jen obyčejný příběh malého kluka nebo něco nadpřirozeného. Pomalu, postupem času se noříte do příběhu a odkrýváte vrstvy fantazie jednu po druhé. Příběh vás vtáhne, pohltí, fandíte hrdinům a když si dáte pauzu od čtení, tak nevíte, zda je realita příběh nebo prostředí ve kterém ho čtete. Přestože příběh nějak dopadne, pořád je tu zde místo pro vaši fantazii, která musí dokreslit prázdná a nevysvětlená místečka. Je to silné čtení, protože v hlavním hrdinovi trochu vidíte sebe a vracíte se do svého dětství, které už se nikdy nevrátí jinak než ve vzpomínkách..

✔ Úryvek:

,,Nenecháš ji, aby mě odvedla, že ne?" zeptal jsem se Lettie. Zavrtěla hlavou a pak jsme společně šli po oblázkové cestičce, která vedla k našemu domu a té věci, co si říká Ursula Monktonová. Já jsem si nesl papírový sáček se svými věcmi na noc a Lettie příliš velkou nákupní tašku naplněnou rozbitými hračkami, které vyměnila za křičící mandragoru a stíny rozpuštěné v octu.

Jak už jsem říkal, děti používají zadní uličky a tajné cestičky, zatímco dospělí chodí po silnicích
a oficiálních cestách. My jsme z cesty sešli a použili jsme zkratku, o které Lettie věděla, že nás zavede přes nějaká pole do velké opuštěné zahrady u rozpadajícího se domu nějakého boháče
a pak zase zpátky na naši uličku.


Mrzí mě, že jsem tuto knihu nečetla v papírové podobě, ale pouze ve čtečce, opravdu cítím potřebu dotknout se skutečných stránek, abych podtrhla můj konečný dojem lehké nostalgie.
Na čtečku nejsem zvyklá, měla jsem ji jen půjčenou - to se na dovolenou hodí, ale přesto postrádám opravdové stránky. 

Znáte autora Neila Gaimana? Četli jste Oceán na konci uličky? Co ze svého dětství byste chtěli vrátit zpět (vlastnost, situaci, pocit, ... )? 
A váš názor na věčné téma čtečka vs. kniha?

Lu Wild

Komentáře

  1. autora znám a četla jsem od něj tři knihy, ale tato mezi ně bohužel nepatří :) děkuji za tip :)


    já mám ve čtečce knihy, které nechci mít v knihovně... tedy spíše žánry, které čtu jen občas a nemám potřebu je vlastnit :D

    OdpovědětVymazat
  2. O knize slyším poprvé, určitě povedené dílo.
    Z dětství bych asi vrátila tu bezstarostnost. Občas nad věcmi moc přemýšlím a beru si je moc k tělu, zbytečně moc...
    Dlouho jsem čtečce odolávala, nechtěla jsem ji dostat k Vánocům. Nakonec jsem ji ale přeci jen dostala :D četla jsem v ní tři knížky. Je to jiné, jak říkáš, potřebuji se dotýkat stránek, cítit vůni apod., ale pro ulehčení je to určitě super věc. Zrovna dočítám knížky, které mám doma. Potom se vrhnu na ty ve čtečce. Až budu ve škole, nebudu s sebou muset tahat těžké knihy, postačí čtečka :) všechno má své pro i proti.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  3. Autora znám, ale ještě jsem od něj nic nečetla. Kniha vypadá zajímavě! :)
    Jinak čtečku mám, ale moc ji nepoužívám, myslím že nejvíc jsem ji používala na povinnou četbu do školy, protože to jsem měla všechny knihy sehnané jen v pdf a je pak lepší to číst ve čtečce než na pc. Jinak mi přijde čtečka výhodná když se jede na dovolenou, to s sebou žádné bichle tahat nechci, ale v pohodlí domova si mnohem raději vychutnám skutečnou knihu, na ni stále nic nemá ♥

    OdpovědětVymazat
  4. Autora a ani titul nepoznám, no znie to zaujímavo, rovnako ako aj nápad s čítačkou, avšak ja som skôr na klasiku s normálnymi knihami :) Avšak určite je to super alternatíva napríklad pri cestovaní

    Petra z FRENCHSTYLE | Sleduj ma aj na Instagrame

    OdpovědětVymazat
  5. Pořád si říkám že taky zkusím nějaký ten horor ale nějak jsem se neodhodlala

    OdpovědětVymazat
  6. Knihu neznám, ale podle popisu vypadá zajímavě :)

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  7. O autorovi ani knížce jsem nikdy nečetla. Já teda jsem zásadně pro knížky, má to lepší feeling. Ikdyž na to cestování je snažší čtečka, kdy se ti tam vejde 100 knih a nezaberou žádné místo :) Já v dětství milovala tu bezstarostnost.

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kousky dní

Rudý ruský boršč